Nový zákon o kybernetické bezpečnosti (2025)

Nový zákon o kybernetické bezpečnosti

Co se mění?

Zákon se nově vztahuje i na malé a střední podniky, které dříve regulaci nepodléhaly. Klíčovou změnou je zavedení osobní odpovědnosti vrcholového managementu za dodržování pravidel kybernetické bezpečnosti – včetně schvalování bezpečnostních politik a zajištění adekvátních zdrojů.

Organizace budou povinny:

  • hlásit bezpečnostní incidenty ve stanovených lhůtách,
  • pravidelně provádět analýzy rizik,
  • implementovat technická a organizační bezpečnostní opatření,
  • spolupracovat s NÚKIB a reagovat na jeho výstrahy.

Zákon vstoupí v platnost první den třetího kalendářního měsíce po jeho vyhlášení. Firmy budou mít 60 dní na uvedení do souladu s novými pravidly.

Cíle směrnice NIS2

Směrnice NIS2 má za cíl sjednotit minimální standardy bezpečnosti napříč členskými státy EU, rozšířit působnost na 18 klíčových sektorů a posílit dohled a vymahatelnost. Zahrnuje také vícefázové lhůty pro hlášení incidentů (24 h, 72 h, 1 měsíc) a přísnější sankce – až 10 milionů eur nebo 2 % globálního obratu.

V čem jde český zákon ještě dál?

Nová legislativa nejen kopíruje strukturu NIS2, ale v některých oblastech ji rozšiřuje. Mezi doplňující povinnosti patří například:

  • povinnost vést registr ICT aktiv,
  • každoroční nezávislý audit souladu,
  • tvorba mapy toků dat,
  • možnost diskvalifikace člena statutárního orgánu až na 3 roky při závažném nebo opakovaném porušení povinností.

Tím se český přístup přibližuje modelu tzv. „harmonizovaného minima plus“ – jeho cílem je zvýšit efektivitu vymáhání pravidel bez nadměrného zatížení konkurenceschopnosti firem.

Kterých firem se to týká?

Zákon se bude vztahovat na firmy z těchto sektorů:

  • informační technologie,
  • energetika,
  • doprava,
  • zdravotnictví,
  • finance,
  • výroba s významem pro kritickou infrastrukturu.

Pokud vaše firma působí v některém z výše uvedených odvětví a splňuje daná kritéria, nová pravidla se jí pravděpodobně budou týkat.

Co bude třeba udělat?

  • připravit nebo aktualizovat bezpečnostní politiku,
  • určit osoby odpovědné za kyberbezpečnost,
  • zavést odpovídající technická opatření (např. firewall, šifrování, monitoring),
  • pravidelně vyhodnocovat rizika a dokumentovat způsob jejich řízení.

Zásadní je, že za kyberbezpečnost bude nést odpovědnost přímo vedení firmy – nejde tedy jen o roli IT oddělení.

Shrnutí

Nový zákon přináší nejen povinnosti, ale i příležitost posílit odolnost organizace vůči digitálním hrozbám. Největším rizikem není samotná regulace, ale její ignorování. V digitálním prostředí uspěje ten, kdo jedná proaktivně, ne reaktivně. Kyberbezpečnost se stává jazykem, kterému se musí podniky naučit rozumět – nejen kvůli zákonu, ale kvůli vlastní budoucnosti.