Zrušení povinnosti vstupních pracovnělékařských prohlídek pro nerizikové práce od července 2025

Konec povinných vstupních pracovnělékařských prohlídek u nerizikových prací od července 2025

Návrh navazuje na dlouhodobou snahu vlády o snížení administrativní zátěže podnikatelů a jednotlivců, která byla podpořena v rámci Antibyrokratického balíčku II. Tento balíček zahrnuje řadu opatření zaměřených na zjednodušení právních povinností a odstranění přebytečných úkonů.

Antibyrokratické změny v praxi

Zrušení povinných vstupních prohlídek není prvním krokem v této oblasti. Již od 1. července 2023 došlo například ke zrušení potravinářských průkazů, které byly považovány za formalitu bez skutečné přidané hodnoty. Přestože průkazy měly sloužit k ověření zdravotní způsobilosti, v praxi neodrážely skutečný stav a jejich zrušení bylo široce vítáno.

 

Změny u pracovnělékařských prohlídek začaly již v rámci prvního Antibyrokratického balíčku, který od 1. ledna 2023 zrušil povinnost pravidelných periodických prohlídek pro zaměstnance vykonávající práce v první a druhé kategorii rizikovosti. Tyto práce nepředstavují významné zdravotní riziko, a proto byly prohlídky ponechány pouze na dobrovolné bázi. Zaměstnavatelé i zaměstnanci je mohou nadále požadovat, ale nejsou již povinné.

Současné fungování vstupních prohlídek

Vstupní pracovnělékařské prohlídky jsou povinné pro všechny nové zaměstnance a uchazeče o zaměstnání bez ohledu na rizikovost vykonávané práce. Tyto prohlídky provádí buď lékař, s nímž má zaměstnavatel uzavřenou smlouvu, nebo praktický lékař registrovaný uchazečem.

 

Povinnost vstupních prohlídek se týká i práce v první a druhé kategorii rizikovosti, kde však zdravotní rizika spojená s výkonem práce bývají minimální. To vede k tomu, že prohlídky často slouží spíše jako formalita, což zbytečně zatěžuje jak zaměstnavatele, tak lékaře.

Plánované změny od července 2025

Podle návrhu Ministerstva zdravotnictví by od 1. července 2025 měla povinnost vstupních prohlídek skončit u prací zařazených do první a druhé kategorie rizikovosti. Tyto kategorie zahrnují činnosti, které nepředstavují zvýšené zdravotní ani bezpečnostní riziko pro zaměstnance.

 

Cílem této úpravy je sjednotit pravidla pro vstupní i periodické prohlídky a snížit administrativní i časovou náročnost spojenou s jejich zajištěním.

 

„Změna zákona je logická a vítaná. U zaměstnanců v první kategorii rizikovosti téměř neexistují zdravotní problémy, které by bránily jejich výkonu práce. Tato změna nám umožní zaměřit se na důležitější aspekty medicíny, jako je prevence, diagnostika a léčba“ uvedl MUDr. Petr Hess, praktický lékař působící v Brně.

Dobrovolnost a povinnosti

Přestože se povinnost zruší, možnost vstupní prohlídky zůstane na dobrovolné bázi. Zaměstnavatelé i uchazeči o zaměstnání si ji mohou vyžádat. Pokud zaměstnavatel bude na prohlídce trvat a uchazeč ji odmítne, bude tento uchazeč považován za zdravotně nezpůsobilého pro danou práci.

 

Naopak, pokud o prohlídku požádá uchazeč, zaměstnavatel musí jeho požadavku vyhovět a zajistit její provedení.

 

Nově se předpokládá, že zaměstnanci, kteří neabsolvovali vstupní prohlídku, budou považováni za zdravotně způsobilé, dokud se neprokáže opak. To by mohlo přispět k větší flexibilitě zaměstnavatelů i zaměstnanců při sjednávání pracovních podmínek.

Dopady na třetí a čtvrtou kategorii rizikovosti

Změny se netýkají prací zařazených do třetí a čtvrté kategorie rizikovosti, kde zůstává povinnost vstupních i periodických prohlídek zachována. Tyto práce jsou spojeny s vyššími zdravotními riziky, například při práci v hlučném prostředí, s chemickými látkami nebo fyzicky náročnými činnostmi.

 

V těchto případech je povinnost absolvovat lékařské prohlídky klíčová pro zajištění bezpečnosti na pracovišti a ochranu zdraví zaměstnanců.

Shrnutí a očekávané přínosy

Navrhované zrušení povinných vstupních pracovnělékařských prohlídek pro první a druhou kategorii rizikovosti představuje další krok ke snižování administrativní zátěže a byrokracie. Ministerstvo zdravotnictví i odborníci v oblasti pracovního lékařství věří, že tato změna přinese efektivnější využití lékařských kapacit a současně nezhorší podmínky ochrany zdraví zaměstnanců.

 

Zda novela zákona projde bez dalších úprav, rozhodne v následujících měsících Poslanecká sněmovna. Pokud bude schválena, zaměstnavatelé i zaměstnanci se na tyto změny mohou začít připravovat už nyní.