Kdo je prokurista?

Co je to prokura?

Prokura je plná moc udělená právnickou osobou fyzické osobě. Takový zmocněnec se nazývá prokurista a má právo rozhodovat jménem společnosti v činnostech souvisejících s provozováním podnikatelské činnosti daného závodu nebo pobočky, a to bez potřeby předložení plné moci.

Jmenování prokuristy

Jeho jmenování a odvolání z funkce se uskutečňuje usnesením valné hromady společníků. Kromě toho neexistují žádné další požadavky. Přesto je vhodné s prokuristou uzavřít příslušnou dohodu, ve které bude specifikován způsob výkonu prokury, tzn. její rozsah, přičemž by dohoda měla obsahovat i informaci o tom, zda bude za výkon funkce vyplácena odměna i v jaké výšce.

 

Prokurista musí být zapsán v obchodním rejstříku. Při provádění této činnosti je třeba mít na paměti několik věcí:• Osoba, která se ujme funkce prokuristy, musí být způsobila k právním úkonům v plném rozsahu a bezúhonná – proto se k návrhu na zápis prokuristy do obchodního rejstříku přikládá i výpis z rejstříku trestů a čestné prohlášení.

  • Je třeba předložit usnesení o jmenování do funkce.
  • V žádosti je třeba specifikovat druh a rozsah prokury, jakož i způsob podepisování dokumentů prokuristou.

 

Zápis je deklaratorní. Prokurista má tedy právo vykonávat své povinnosti ode dne jmenování do funkce bez ohledu na to, zda se informace o něm již objevila v rejstříku. Pokud se zápis neobjeví v rejstříku, musí při výkonu činností předložit doklady, například kopii usnesení o udělení prokury nebo smlouvy.

Druhy prokury

  1. Individuální prokura – uděluje se jedné osobě.
  2. Kolektivní (hromadná) prokura – uděluje se skupině osob. Zápis do obchodního rejstříku pak musí obsahovat i údaj, zda:
    1. každý z prokuristů má právo jednat jménem společnosti samostatně,
    2. při všech nebo jen některých činnostech je zapotřebí souhlas většího počtu prokuristů (nejméně dvou),
    3. prokuristi musí jednat společně.

 

Pokud se toto upřesnění v zápisu neobjeví, platí zásada, že každý z prokuristů může rozhodovat samostatně.

Práva prokuristy

Prokurista má kromě práva na podepisování smluv, např. se zaměstnanci nebo nájemních smluv, právo dělat peněžní závazky nebo půjčky, jakož i prodat majetek podniku, v souvislosti, s nímž vykonává svou funkci.

 

Pokud usnesení o jmenování výslovně nepřiznává prokuristovi právo na koupi, prodej a zástavu nemovitosti, hovoříme o tzv. základní prokuře. Má-li však prokurista právo alespoň na jednu z těchto činností, je prokura definována jako rozšířená (rozšířená prokura – v těchto případech mohou být pravomoci prokuristy omezeny částkou, do které může rozhodovat nebo i jinými podmínkami).

 

Prokurista musí vykonávat svou funkci osobně s náležitou péčí, která:

  • Vyžaduje aktivní výkon funkce,
  • Vyžaduje loajalitu, chápanou jako jednání v zájmu společnosti,
  • V případě chyb při výkonu funkce není omluvou nedostatek znalostí nebo nedostatek času.

 

Pozor! Neplní-li prokurista své povinnosti s péčí řádného hospodáře, loajalitou a znalostí a svým jednáním způsobí obchodnímu partnerovi nebo společnosti škodu, odpovídá za vzniklou škodu stejně jako jednatel společnosti. Proto je zodpovědný za škody a mohou být vůči němu uplatněny nároky na náhradu škody.

Na co nemá prokurista právo?

Prokurista nemá právo vykonávat činnosti související se statutárními záležitostmi (např. nemůže svolat valnou hromadu) nebo souvisejícími se změnami společenské smlouvy a nemůže prodat část nebo celý podnik. On sám nemá právo udělit zmocnění ani jej převést na jinou osobu.

Zánik prokury:

Prokura zaniká:

  • Výpovědí nebo odvoláním z funkce,
  • Smrtí prokuristy,
  • Zahájením insolvenčního řízení vůči společnosti,
  • Likvidací společnosti,
  • Převodem vlastnictví nebo pronájmem příslušného závodu nebo pobočky.

 

Obchodní plná moc však smrtí společníka, který jej do funkce jmenoval, nezaniká, nestanoví-li ustavovací usnesení jinak. Pokud prokura zanikne, podnikatel by neměl zapomenout podat žádost o změnu v rejstříku.