Neplaťte sociální pojištění – legálně a s rozmyslem

Je možné vydělávat peníze bez placení sociálního pojištění? Ano – a to zcela v souladu se zákonem. Existuje několik forem příjmů, které tomuto odvodu nepodléhají. Týká se to jak podnikatelů, tak zaměstnanců na dohodu. Sociální pojištění patří mezi nejvyšší odvody, které ovlivňují ziskovost podnikání nebo náklady na zaměstnance. Vyplatí se tedy vědět, kdy se skutečně platí – a kdy ne.

Kolik činí odvody v roce 2025?

  • Zaměstnanec odvádí 7,1 % z hrubé mzdy
  • Zaměstnavatel přidává 24,8 %

  • OSVČ odvádí 29,2 % ze základu daně

Každá legální možnost, jak tyto náklady optimalizovat, může přinést reálné úspory – obzvlášť u menších zakázek, přivýdělků nebo vedlejší činnosti.

7 příjmů, které nepodléhají sociálnímu pojištění

1. Dohoda o provedení práce (DPP) do 11 499 Kč měsíčně

Pokud odměna z dohody o provedení práce nepřesáhne 11 499 Kč měsíčně, nevzniká povinnost platit sociální ani zdravotní pojištění.

Příklad: zadáte grafikovi projekt za 10 000 Kč – neplatíte nic navíc.

Pozor: při překročení hranice 11 500 Kč už se pojištění platí.

2. Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) do 4 499 Kč

U DPČ platí obdobné pravidlo – do příjmu 4 499 Kč měsíčně se neodvádí pojistné. Vhodné například pro sezónní nebo nepravidelnou výpomoc.

3. Příjmy nad maximální vyměřovací základ

V roce 2025 činí maximální vyměřovací základ pro sociální pojištění 2 234 736 Kč ročně. Z příjmů nad tuto částku se pojištění již neodvádí – bez ohledu na jejich povahu.

4. Vedlejší činnost (OSVČ vedlejší) s nízkým ziskem

Při vedlejší činnosti není nutné platit sociální pojištění, pokud roční zisk nepřekročí 111 736 Kč. Pokud činnost trvá jen část roku, limit se poměrně snižuje.

5. Kapitálové příjmy

Dividendy, bankovní úroky, výnosy z dluhopisů nebo fondů nepodléhají odvodům na sociální pojištění – a to bez ohledu na výši. Jsou však zdanitelné podle zákona o dani z příjmu.

6. Příjmy z pronájmu

Příjmy z pronájmu bytů, domů nebo komerčních prostor nejsou zatíženy sociálním pojištěním. Je nutné je však uvést v daňovém přiznání.

7. Ostatní jednorázové příjmy

Mezi ostatní příjmy (§10 zákona o dani z příjmu) patří například:

  • prodej movitých věcí (např. použitá elektronika),

  • příležitostné výhry,

  • nepravidelné příjmy mimo pracovní poměr či podnikání.

Tyto příjmy jsou daněny, ale neodvádí se z nich pojistné.

A co důchod?

Příjmy, z nichž se neplatí pojistné, nemají vliv na výši budoucího důchodu. Nárok na důchod či nemocenské dávky vzniká pouze na základě období, kdy bylo sociální pojištění skutečně placeno.

Pokud člověk několik let žije jen z pasivních příjmů nebo příležitostných dohod, nevytváří si tzv. pojistnou historii – což může v budoucnu znamenat nižší důchod nebo dokonce ztrátu nároku na některé dávky.

Vyplatí se vyhýbat pojištění?

Způsob výdělku by měl vždy odpovídat situaci a dlouhodobým plánům. Příjmy osvobozené od pojistného se hodí jako doplněk hlavní činnosti – pro freelancery, investory, projektové spolupráce.

Na druhé straně, pokud člověk plánuje čerpat dávky a budovat si důchodové zabezpečení, měl by mít v evidenci alespoň část období s odvedeným pojistným. Nejlepší strategií bývá kombinace – dle charakteru činnosti i životní fáze.