Evidence skutečných majitelů právnických osob

Dne 1. ledna 2018 byla spuštěna evidence údajů o skutečných majitelích právnických osob, kterou vedou rejstříkové soudy. Evidence byla zavedena novelou českého zákona č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů – dále jen zákon o rejstřících. Novela implementuje legislativu Evropské unie. Problematika je částečně upravená i v zákoně č 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Novela má za cíl zabránit využívání finančního systému k praní špinavých peněz a financování terorismu.

Evidence údajů o skutečných majitelích je elektronický informační systém veřejné správy, který vedou rejstříkové soudy. Nejde však o veřejný rejstřík ve smyslu zákona o rejstřících. Nejedná se tedy o veřejný systém, což znamená, že ne všechny údaje v něm shromážděné se zveřejňují a zůstávají k dispozici omezenému okruhu subjektů. Kromě zadavatelů ve veřejných zakázkách a úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jsou to zejména orgány činné v trestním řízení, zpravodajské služby, daňová správa, Česká národní banka, Nejvyšší kontrolní úřad  a několik dalších.

Údaje z evidence lze v omezeném rozsahu předat i soukromé osobě, chce-li tato osoba zabránit trestnému činu praní špinavých peněz nebo terorismu.

Evidence obsahuje údaje skutečných vlastníků právnických osob zapsaných v některém z veřejných rejstříků ve smyslu zákona o rejstřících (jde o obchodní rejstřík, rejstřík nadací, rejstřík bytových družstev, rejstřík veřejně prospěšných organizací) a svěřeneckých fondů zapsaných do rejstříku svěřeneckých fondů.

Registrační povinnost se proto vztahuje i na některé veřejnoprávní subjekty, jako jsou státní a územní veřejně prospěšné služby (mateřské, základní a střední školy), státní podniky, jakož i odborové a zaměstnavatelské organizace, nadace a fondy apod. Registrační povinnost se však nevztahuje na církve a náboženská sdružení, strany či politická hnutí.

My se v našich článcích zaměříme se na skutečné majitele společnosti s ručením omezeným.

Skutečný majitel s.r.o. je osoba, která má fakticky nebo právně, přímo nebo nepřímo, právo vykonávat rozhodující vliv na společnost. V případě obchodních společností se má za to, že jejich skutečným vlastníkem je fyzická osoba, která:

• samostatně nebo společně s osobami jednajícími ve shodě má více než 25 % hlasovacích práv v této společnosti nebo má podíl na základním kapitálu přesahující 25 % (nebo ovládá takovou společnost samostatně nebo ve shodě s jinými osobami); nebo
• má nárok na podíl na zisku společnosti minimálně 25 %.

Nelze-li skutečného vlastníka určit podle pokynů v předchozích odstavcích, má se za to, že je nim člen statutárního orgánu, zástupce právnické osoby v tomto orgánu nebo osoba v obdobném postavení jako člen statutárního orgánu.

V souladu s výše uvedenými zásadami by mělo být vždy možné nalézt konkrétní fyzickou osobu, která se považuje za skutečného vlastníka ve smyslu zákona. Pokud tyto podmínky splňuje několik osob, všechny se považují za skutečné majitele společnosti.

Evidence obsahuje jméno a příjmení vlastníka, adresu, na které má trvalý pobyt (resp. bydliště), datum narození, , státní občanství, jakož i údaj o hlasovacích právech, údaje o tom, zda je postavení vlastníka založeno na přímém ovlivňování právnické osoby nebo účasti na nakládání s finančními prostředky, například zda je jejich příjemcem.

Žádost o zápis nebo změnu údajů se podává prostřednictvím formuláře dostupného na webové stránce ministerstva spravedlnosti, jehož přílohou jsou doklady potvrzující zadané údaje. Příslušným rejstříkovým soudem je krajský soud příslušný podle sídla společnosti. Přímý zápis můžete provést i objednávkou u notáře.

Registrový soud je ze zákona povinen zapsat nebo změnit údaje o vlastníkovi do 5 dnů ode dne doručení návrhu. Soud v této věci nevydává rozhodnutí. Je-li návrh na zápis nebo změnu údajů neúplný, nesrozumitelný nebo nejasný, soud zašle tomu, kdo návrh podává, oznámení s uvedením důvodů jeho zamítnutí včetně poučení o způsobu odstranění nedostatků.

Soudní poplatek za zadání nebo změnu údajů činí 4000 Kč.

Jelikož rejstřík není veřejným rejstříkem ve smyslu zákona, neexistují přímé sankce za nesplnění registrační povinnosti. Je však třeba si uvědomit, že nezaregistrování může mít negativní důsledky v kontextu jiných ustanovení, jako je například zákon o boji proti praní špinavých peněz (obchody mohou být oprávněným subjektem vyhodnoceny jako podezřelé a následně nebudou realizovány), zákona o veřejných zakázkách (vyloučení z výběrového řízení) nebo zákona o konkurzu.