Jak správně postupovat při odpisech dlouhodobého majetku?
Co jsou odpisy?
Odpisy jsou účetním způsobem vyjádřené opotřebení dlouhodobého majetku, ať už se jedná o hmotné nebo nehmotné aktiva. Dlouhodobý majetek se totiž obvykle nepoužívá jednorázově, ale slouží po delší dobu. S časem se jeho hodnota postupně snižuje, což se odráží i v účetnictví.
Celková částka odpisů za jednotlivé roky se označuje jako oprávky. Rozdíl mezi pořizovací cenou a oprávkami pak představuje zbývající hodnotu majetku.
Existují dva druhy odpisů: účetní a daňové. Ty se liší nejen způsobem výpočtu, ale také legislativními požadavky.
Účetní odpisy
Účetní odpisy jsou regulovány zákonem o účetnictví. Slouží k vyjádření očekávaného snížení hodnoty majetku podniku a pomáhají zachytit jeho aktuální stav. Tyto odpisy také postupně “rozplývají” pořizovací cenu majetku do nákladů na prodané výrobky (což je využíváno v manažerském účetnictví).
Účetní odpisy se zaznamenávají jako účetní náklady (účtová skupina 55), zatímco oprávky (účtová skupina 08) se objevují v účetnictví jako korekce aktiv (s negativní hodnotou), protože snižují hodnotu majetku.
Způsob výpočtu účetních odpisů si stanovíte sami na základě odpisového plánu. Existuje několik možností výpočtu:
- Časové odpisy vyjadřují opotřebení za konkrétní období (například rok). Můžete je počítat rovnoměrně, když pořizovací cenu majetku rozdělíte doby jeho použitelnosti.
- Výkonové odpisy se vypočítávají na základě jednotek výkonu (například počet najetých kilometrů u vozidla).
Poznámka: Pokud vedete pouze daňovou evidenci, nemusíte se zabývat účetními odpisy.
Daňové odpisy
Daňové odpisy představují část hodnoty dlouhodobého majetku, kterou si můžete odečíst z daní jako náklad v daném zdaňovacím období. Na rozdíl od účetních odpisů nemusí daňové odpisy přesně odrážet skutečné opotřebení majetku.
Výše daňových odpisů je stanovena podle zákona o daních z příjmů. Částky daňových odpisů se tak mohou lišit od účetních odpisů, což je potřeba uvést i v daňovém přiznání.
Daňové odpisy se nezaznamenávají v účetnictví a jejich výše se objeví až v daňovém přiznání. Na rozdíl od účetních odpisů lze daňové odpisy přerušit, čímž se prodlouží doba jejich uplatňování.
Jak se provádí odepisy v daních?
Prvním rokem odepisů se určuje, do jaké skupiny pro odpisy podle §30 ZDP patří daný majetek. Tabulka v příloze č. 1 ZDP vám pomůže s tímto zařazením.
Poté si vyberete způsob odpisování, který budete používat po celou dobu odpisování (nelze ho změnit během procesu).
Máte k dispozici 2 základní metody:
- Rovnoměrné odpisy znamenají odečítání stejné částky z hodnoty majetku každý rok, dokud není majetek zcela odepsán. První rok odpisování je výjimkou, kdy se odečítá nižší částka.
- Zrychlené odpisy vyjadřují, že majetek je nejvíce využíván v počátečních letech. Nejvyšší odpis nastává ve druhém roce a následně se snižuje.
Zákon určuje minimální dobu a maximální sazbu odpisů. Můžete tedy potřebujete-li, odepisovat majetek déle nebo s nižší sazbou.
Volba metody odpisů závisí na vašich preferencích a situaci. Nemovitosti se obvykle odepisují rovnoměrně, movité věci zrychleně – to však není povinné.
Co následuje po dokončení odepisování?
Jakmile je majetek zcela odepsán, můžete si jej ponechat a dále jej využívat, nebo jej vyřadit z účetnictví.
Vyřazení majetku
K vyřazení majetku může dojít po dokončení jeho odepsání nebo během tohoto procesu (například prodejem nebo poškozením).
Způsob účtování při vyřazení závisí na dalším osudu majetku, často se jedná o prodej, fyzickou likvidaci, darování nebo převod do osobního vlastnictví.
Vyřazení obvykle probíhá ve dvou krocích:
- Nejprve se majetek vyřadí z evidence za pořizovací cenu (účtuje se na majetkovém účtu a účtu oprávek).
- Poté se zůstatková cena účtuje na nákladovém účtu (v závislosti na způsobu vyřazení) a na účtu oprávek.
Pozor! Pokud vyřadíte majetek z podnikání před koncem daňového období, můžete uplatnit pouze polovinu příslušného daňového odpisu za tento rok.